Ranní šestičlenná skupinka pozorovatelů vyrazila již v 5 hod do křovinatého terénu u Ponětovického rybníka. Přestože (nebo možná právě proto) teprve svítalo a přes husté mraky moc světla neprostoupilo, samečci pěvců už se předháněli ve svých hlasových projevech. Nejhlasitější a nejvýraznější byl zpěv slavíka obecného - krále všech pěvců. Ani kos černý, pěnkava obecná nebo pěnice černohlavá se za svůj ranní zpěv nemuseli stydět. Přes rybník přiletěl, a na svou oblíbenou větev usedl, kvakoš noční.
Z větvoví keřů se ozývalo "kuku-kuku" kukačky. Ze zahrad za rybníkem bylo slyšet krutihlava. Většinu z nich jsem zde před týdnem nezaslechl. Svůj termín jarního příletu si načasovali skvěle.
Světla přibývalo. U břehu zastíněného větvemi keřů přeběhla slípka zelenonohá. Na suchou větev, čnějící nad hladinou, dosedl konipas bílý. Vedle něho nenápadně postával vodouš bahenní. Udělali jsme pár přibližovacích kroků a od břehu vyplašili pisíka obecného. Tito bahňáci (oba dva druhy) nám později i pěkně zapózovali před čočkami dalekohledů. Na hladinu rybníka vyplula husa velká se svými týdenními housátky. Přeletěla volavka popelavá. Nad polem se objevil moták pochop.
Bylo třeba pomýšlet na návrat. Za zpěvu budníčků menšího, většího a lesního jsme okolí rybníka opustili.
Na výchozím místě už čekali další příznivci ptačí říše. Společně jsme zkontrolovali vesnické druhy ptáků: zvonohlíka zahradního, rehka domácího, stehlíky obecné, vrabce domácí i letošního ptáka roku - zvonka zeleného. Vyrazili jsme do polí. V poli se přidal zpěv skřivanů polních a okolo remízku jsme pozorovali káně lesní. Jinak byly okolní lány tiché a od ptáků opuštěné.
Dorazili jsme do údolní nivy potoka Roketnice, území malých ovocných sadů a luk. Toto prostředí, oáza v intenzivně obdělávané zemědělské krajině, poskytuje útočiště i možnosti pro hnízdění více druhů ptáků. Zde byly nataženy ornitologické sítě pro jejich odchyt. Čekala nás ukázka kroužkování a bližší seznámení s deseti druhy pěvců. Byl mezi nimi střízlík obecný
i budníček lesní, který právě přicestoval ze svých afrických zimovišť.
Vycházka pokračovala údolím potoka. Ukázal se lejsek černokrký, dlask tlustozobý, zazpíval další slavík obecný. Pozorovali jsme bažanta zeleného, patrně z mysliveckého odchovu.
Přibyli i dravci: nad polem vyhledával potravu moták pochop, káně lesní, objevil se luňák červený - symbol letošního Vítání. Při zpáteční cestě jsme si ještě mohli, a to pěkně zblízka, prohlédnout pěnici hnědokřídlou
a červenku obecnou.
Patrně největší zážitek nás teprve čekal. V době, kdy už se většina účastníků rozloučila a začali jsme s úklidem vybavení, objevil se nad polem majestátný dravec - orel královský. Kroužil kolem korun topolů pouhých 30 m před kroužkovacím stanovištěm a nadšenými pozorovateli. Toto byla teprve ta správná tečka za dnešním ornitologickým dnem a poslední připsaný ptačí druh.
Během dne se Vítání zúčastnilo 52 pozorovatelů, z toho 9 dětí. Pozorovali jsme celkem 56 druhů ptáků.
Okroužkováno bylo 24 jedinců deseti druhů ptáků. Ke kontrole se dostavila i sýkorka modřinka, kterou jsme zde okroužkovali přesně před rokem.
Seznam pozorovaných druhů
Kroužkování zajistili: Martina, Pavel, Evžen a Filip Petříkovi.
Výpravu vedli a ptáky určovali: Karel Daněk, Jarda Kouřil, Marie a Leoš Řičánkovi.
Autoři fotografií z akce: Jindřiška Mlečková a Pepa Junk.
Zprávu sestavil: Leoš Řičánek.
O desátém ročníku vítání ptačího zpěvu v Jiříkovicích.
O devátém ročníku vítání ptačího zpěvu v Jiříkovicích.
O osmém ročníku vítání ptačího zpěvu v Jiříkovicích.
O sedmém ročníku vítání ptačího zpěvu v Jiříkovicích.
O starších ročnících vítání ptačího zpěvu v Jiříkovicích čtěte zde
O jiných ornitologických akcích pro veřejnost čtěte zde